Podnikání pro život

Jak na vyhoření v podnikání?

Čtení na 15 minut

Katka Halenka ve své pracovně před knihovnou
V tomhle článkuJak jsem k vyhoření došla já?Co je vyhoření a jak ho poznáš?Co je specifické na vyhoření v podnikání?Proč vyhoření vzniká?Kdy si říct o pomoc?Jak vyhoření předcházet?Co dělat, když už v tom jsi?Proč o tom píšu právě teď?Časté otázky

Vyhoření v podnikání je důsledek dlouhodobého pracovního stresu, který se nepodařilo zvládnout. Nepřijde ze dne na den. Plíží se potichu a dá se poznat dřív, než zůstaneš stát.

Jak jsem k vyhoření došla já?

Popravdě nevím, jestli jsem v současném podnikání někdy byla vyhoření opravdu blízko. Nejblíž jsem mu byla ještě předtím, než jsem odešla ze zaměstnání. Tehdy jsem hrozně makala.

Do čtyř do rána

Měla jsem dvě malé děti. Markétce byly tři, Péťovi rok a půl. Chodila jsem na 30 hodin týdně do zaměstnání a k tomu rozjížděla podnikání. Svůj první kurz jsem psala do čtyř do rána. V sedm jsem vstávala, odvezla děti do školky a šla do práce.

Katka Halenka se zamyšleným výrazem

Dva prodané kusy

A když jsem pak udělala první kampaň přesně tak, jak jsem se to naučila, prodala jsem dva kusy. Jenže jsem tvrdohlavá, takže jsem pracovala dál. Vylepšila jsem prodejku. Udělala kampaň znovu. Každý den jsem dávala příspěvky na sítě. Vymyslela jsem druhou variantu členství. Naučila jsem se nastavit facebookovou reklamu.

Výsledky ale nebyly o moc lepší. A já měla pořád pocit, že všichni ví něco, co já nevím. Všude jsem viděla příběhy úspěšných podnikatelek, kterým to už funguje. A já pořád dřu a dřu a dřu, ale výsledek nikde.

Jenom duch

Připadala jsem si jako duch. Neustále jsem myslela na práci. Sotva jsem přišla ze zaměstnání, sedla jsem si k počítači, abych honem honem napsala newsletter na zítra. Když jsem jeden den nedala příspěvek, měla jsem výčitky a pochybovala o sobě. Každá špatná reakce na Facebooku mě rozhodila. A každá klientka, která nekoupila, ve mně vyvolala pochybnost, jestli mám vůbec podnikat.

A pak to sklouzlo do bodu, kdy jsem byla apatická a skoro všechno mi bylo jedno. Dělala jsem věci už jenom z rutiny. Ze stereotypu. Mechanicky. To se samozřejmě promítlo do kvality obsahu a celou situaci to jen zhoršovalo: ještě míň zpětné vazby, ještě míň reakcí, ještě míň objednávek.

Co to zlomilo

A (je to klišé, ale) celé se to zlomilo ve chvíli, kdy jsme v prvním trimestru přišli o miminko. Uvědomila jsem si, jak bezpředmětné tohle všechno je. Že to, na čem skutečně záleží, jsou lidé, které máme rádi. A dělat něco smysluplného, co přináší pozitivní změnu. Mít čas na sebe, umět se postarat o svoje zdraví a o svoje děti a být v rodinném životě vůbec přítomná.

Tehdy jsem hodně zvažovala, jestli ukončit podnikání, nebo zaměstnání. Nakonec jsem ukončila zaměstnání, přestože to byl obrovský skok do prázdna a do nejistoty. A ještě hodně dlouho potom jsem čas od času pochybovala, jestli to bylo správné rozhodnutí.

Katka s rodinou u moře na Krétě, obličeje dětí a manžela zakrývají srdíčka

Co je vyhoření a jak ho poznáš?

Světová zdravotnická organizace popisuje vyhoření jako syndrom způsobený chronickým pracovním stresem, který se nepodařilo zvládnout. Vede ho jako jev spojený s prací, ne jako nemoc (WHO, MKN-11).

Má tři znaky. U podnikatelek, se kterými pracuju, znějí takhle:

  1. Vyčerpání a úbytek energie.

    „Dneska jsem zase nic neudělala. Celý den jsem akorát seděla u počítače, ale není za mnou vidět žádná práce.“
  2. Rostoucí odstup od práce, až cynismus.

    „Už mě nebaví ten pocit, že nejsem dost. Je mi to tak nepříjemný, že radši zvažuju, že přestanu podnikat.“
  3. Snížená výkonnost. Třetí měsíc si do plánu opisuješ, že uděláš prodejní stránku.

Není to únava. Běžná únava po odpočinku zmizí, vyhoření ne.

Není to deprese, i když spolu často jdou. Souhrn 69 studií ukázal, že se vyhoření a deprese překrývají, ale nejsou totéž, a ani odborníci se neshodnou, kde přesně vede hranice (Koutsimani a kol., 2019). Vyhoření se váže k práci, deprese zasahuje celý život.

A není to lenost. Tohle slyším nejčastěji:

„Proč se vždycky pro něco nadchnu, ale pak to nedodělám? Možná jsem prostě jenom moc líná, nebo neefektivní, nebo pomalá.“

Vyhoří ale typicky ty, které dlouho dávaly hodně. Není pravda, že jsi nic neudělala. Udělala jsi hodně práce, jenom máš pocit, že ses neposunula v tom, v čem jsi měla.

Vyhoření přichází postupně. Psycholog Herbert Freudenberger a Gail Northová ho v osmdesátých letech popsali ve dvanácti stupních. Je to mapa z jejich praxe, ne z měření, a stupně se můžou překrývat nebo přeskočit. Zjednodušeně má pět kroků:

  1. Nadšení a přepínání sil
  2. První únava a zanedbávání sebe
  3. Chronický stres, podrážděnost, výčitky
  4. Apatie a cynismus
  5. Úplné vyčerpání

Začíná to nadšením, ne nechutí.

Poznáváš se?

Odškrtni si, co z toho zažíváš:

0–2 · nízké riziko. Pár těžších dnů má každá. Hlídej si, ať se z nich nestane režim, a mrkni níž, jak vyhoření předcházet.

3–5 · střední riziko. Tohle už není jen únava po náročném týdnu. Je čas ubrat a změnit režim dřív, než zůstaneš stát.

6–8 · vysoké riziko. Tolik signálů najednou si zaslouží pozornost. Nezůstávej s tím sama a promluv si s odborníkem.

Tohle není diagnostický test, jen rychlé zrcadlo.

Jestli sis odškrtla tři a víc, nenechávej to ležet. Ve FlowSystemu si stavíme režim, který takové týdny unese, po malých krocích a bez tlaku. Zapiš se na čekací listinu a dozvíš se jako první, až ho otevřu.

Když potřebuješ s vyhořením pomoct

Pokud potřebuješ s vyhořením pomoct, Hedepy je platforma, se kterou mám dlouhodobě výbornou zkušenost.

Poprvé jsem ji vyhledala kvůli párové terapii, protože jsme s manželem oba vytížení a vyhovovalo nám, že můžeme mít sezení z domova a jednoduše si ho vybrat v kalendáři. Postupem času jsem přes Hedepy začala chodit i na individuální terapii.

Řešila jsem tam těžkosti v mateřství, přechod ze zaměstnání do podnikání i to, jak sladit byznys s rodinou. A dokonce jsem si přes Hedepy našla lékařku, která mi diagnostikovala ADHD a pomáhala mi naučit se s ním pracovat.

Při rezervaci prvního sezení zadej kód 76BD845B a dostaneš slevu 200 Kč. A já za doporučení dostanu sezení zdarma.

Co je specifické na vyhoření v podnikání?

Nejdřív dobrá zpráva. Studie, která sledovala 348 podnikatelů a 1 002 zaměstnanců, zjistila, že podnikatelé nejsou k vyhoření náchylnější než zaměstnanci. Nejméně ohrožení jsou ti, kdo podnikají sami. Mají míň každodenních stresorů a víc svobody (Obschonka a kol., 2023).

Mají ale jedno slabé místo. Jsou do práce tak ponoření, že se po ní hůř zotavují. Po práci prostě nevypínáme.

Když si 55 podnikatelů vedlo deník, ukázalo se, že po náročnějším dni se večer hůř odpojovali od práce a ráno se cítili hůř (Wach a kol., 2021). A souhrn 86 studií s 38 124 lidmi říká, že kdo se po práci dokáže psychicky odpojit, uvádí míň vyčerpání a lepší spánek (Wendsche a Lohmann-Haislah, 2017). Je to souvislost, ne důkaz příčiny, ale mně to sedí.

V podnikání nikdy nemáš hotovo. Dodělávání práce večer na telefonu nebo notebooku jde ruku v ruce s horším odpojením a s konfliktem mezi prací a rodinou. Zároveň souvisí s vyšším výkonem, a proto se ho tak těžko vzdáváme (Kühner a kol., 2023).

K tomu se přidává samota. Ta je typická hlavně pro online podnikání, kde většinu času sedíš zavřená doma ve své pracovně. Přehled studií z 23 zemí ukázal, že osamělost v práci a vyhoření spolu souvisejí (Bryan a kol., 2023).

A vyhořet můžeš i z toho, co miluješ. Naposledy jsem měla pocit, že se blížím vyhoření, když jsem objevila programování s umělou inteligencí. Naprosto mě to pohltilo a vtáhlo. Byla to pro mě dokonalá dopaminová past. Došla jsem na takovou hranu vyčerpání, že pár dní odpočinku na dobití nestačilo.

Studie na 326 podnikatelích ukázala, že kdo podniká z „musím“, hlásí vyhoření častěji než ten, kdo podniká z „chci“ (de Mol, Ho a Pollack, 2018). Nevyhýbá se ale ani těm, kdo podnikají z „chci“.

A pak jsou tu děti. Větší díl mentální práce kolem domácnosti a dětí (myslet na to, plánovat, hlídat) nesou ženy a častěji u toho uvádějí stres (Reich-Stiebert a kol., 2023). Letos na jaře řeklo 80 % Čechů, že na to, co je doma potřeba zařídit, mají myslet oba partneři stejně. V praxi to zhruba ve třetině domácností zajišťuje hlavně žena. S rozdělením rolí je spokojeno 87 % mužů a 67 % žen (CVVM, 2026).

Kdybych já měla doma manželku na plný úvazek, vypadal by můj byznys úplně jinak. Jsem primární rodič. Máme chůvu a manžel je zapojený, ale nakonec jsem to já, kdo musí vymyslet, kdo dítě pohlídá, odvézt ho tam, omluvit ho, objednat mu jídlo, koupit mu nové tenisky… To je prostě jiný sport.

Výzkum mezi 17 409 rodiči ze 42 zemí ukázal, že rodičovské vyhoření je častější v individualistických, západních zemích (Roskam, Mikolajczak a kol., 2021). A v takové zemi žijeme i my. Jsme samy jako matky, protože nemáme vesnici, a samy jako podnikatelky, protože pracujeme samy.

Proč vyhoření vzniká?

Často říkám: „Vyhoření není z toho, že děláte moc. Je z toho, že děláte málo toho, na čem záleží.“

Psycholožka Christina Maslachová a Michael Leiter popisují vyhoření jako nesoulad mezi člověkem a prací v šesti oblastech. Je to nesoulad, ne osobní selhání (Leiter a Maslachová, 2003). U podnikající mámy vypadají takhle:

  • Zátěž Ráno se probudíš a už nestíháš: svačiny, odvoz do školy. K počítači si sedáš už napjatá. Domluvíš hlídání, pošleš děti na víkend k babičce, uděláš sprint, a pak týden nemůžeš.
  • Kontrola Celý týden říkáš, že pošleš ten jeden prodejní e-mail, a nepošleš ho, protože všechno ostatní bylo důležitější. Dvacetkrát za měsíc přeplánováváš, protože se změnily okolnosti.
  • Odměna Sedíš u počítače mnohem víc, než bys chtěla, a výsledky tomu neodpovídají. „Přece bych dávno měla vydělávat mnohem víc peněz.“
  • Společenství Pracuješ sama doma a nemáš s kým to probrat. „Možná jsem ještě neobjevila ten princip, jak to všichni ostatní zvládají.“
  • Férovost Někdo ve stejném oboru spustí novou službu a ty si řekneš: „To jsem taky měla v hlavě.“ Všude vidíš příběhy těch, kterým už to funguje.
  • Hodnoty Měla bys dělat reels, měla bys psát články, měla bys řešit SEO a umělou inteligenci. Děláš věci, protože by se měly, a ztrácíš kontakt s tím, proč jsi vlastně začala.

Moje klientky se často bojí, že když dají podnikání strukturu a disciplínu, vyhoří. Ve skutečnosti si o vyhoření koledují spíš tím, že budou pokračovat tak, jak pracují doteď. Tolik energie, kolik do byznysu vkládají, se dlouhodobě dávat nedá - a hlavně se jim nevrací tolik, kolik dávají.

Přesně těchhle šest oblastí si ve FlowSystemu rovnáme. Jestli chceš být u toho, až ho otevřu, zapiš se na čekací listinu.

Kdy si říct o pomoc?

Když smutek, prázdno nebo beznaděj nezmizí ani o volnu, když nespíš nebo tě svírá úzkost, patří to k lékaři nebo psychologovi, ne do plánovače.

Říct si o pomoc ale neznamená jen jít za specialistou. Znamená to taky mít s kým to sdílet a mít kolem sebe komunitu. Možná budeš překvapená, kolik podnikatelek pro to má pochopení.

A vždycky je tady specialista, který tě vyslechne, má v popisu práce tě nesoudit a poradí ti objektivně a nezaujatě.

Moji zkušenost s Hedepy a slevový kód na první sezení najdeš výš pod testem.

Jak vyhoření předcházet?

Když výzkumníci porovnali 19 studií u lékařů, vyšlo jim, že úprava pracovní zátěže a rozvrhu pomáhá proti vyhoření víc než programy zaměřené jen na jednotlivce (Panagioti a kol., 2017). U podnikatelek to zatím nikdo neměřil, ale s mojí zkušeností to sedí: nejdřív režim, potom techniky.

Tohle bych poradila Katce, která psala do čtyř do rána:

  • Vyber si jednu prioritu. Rozmysli si, co je vlastně tvůj cíl. Zastav se a zamysli se, co tady buduješ, proč podnikáš a co nejúčinnějšího pro to teď můžeš udělat. Nesnaž se řídit všemi tipy a triky.
  • Tělo je největší zdroj pro podnikání. Když nemáš energii, stejně svoji práci neuděláš dobře a zabere ti dvakrát tolik času. Znáš to mnišské ponaučení? Máš meditovat každý den hodinu, a když nemáš čas, tak dvě. Přesně tak to mám s péčí o sebe: každý den hodinu si zacvičit, zajít na procházku nebo si číst knížku. A když na to nemáš čas, tak dvě hodiny, protože největší zdroj svého byznysu jsi ty.
  • Ty nejsi svůj byznys. Pravidelně si od něj dopřej odstup a nespojuj s podnikáním svoji identitu. Tvůj úspěch tě nedefinuje. Nepřebírej slepě cizí strategie. Přemýšlej, co je opravdu tvoje, co umíš nejlíp, jaká strategie ti sedí a v čem je ti dobře.
  • Dávej si procesní cíle. Nedávej si cíle typu „chci mít tolik a tolik prodejů“. Ovlivníš to tak málo, že z toho pak jsi akorát zklamaná. Mně mnohem líp funguje procesní cíl: co chci zvládnout, co chci zažít, co chci lidem předat. To jsou věci, které mám ve svých rukou.
  • Plánuj si míň. Povinné schůzky si skládám do dvou dnů v týdnu, abych ve zbylých třech měla úplnou svobodu, co budu dělat.
  • Odpojuj se od práce. Zotavení po práci má čtyři složky: odpojení (hlava není u práce), uvolnění, zvládnutí něčeho nového mimo práci a vlastní volbu, jak volný čas strávíš (Sonnentagová a Fritz, 2007). Já si vypínám notifikace na telefonu, nechávám ho v pracovně a zavírám počítač, abych neměla před očima spouštěče, které mě k práci táhnou. A hlavu zabavím něčím jiným: audioknížkami, fantasy nebo růžovou knihovnou.
  • Hlídej si spánek. Ve studii, která dva roky sledovala 388 pracujících, byl spánek kratší než šest hodin nejsilnějším varovným signálem pozdějšího vyhoření (Söderström a kol., 2012). U mě platí: večer odpočinek, ne práce, protože bych pak nemohla usnout. A půl hodiny šlofíka po obědě, když to jde.
  • Doplňuj ten druh energie, který vyčerpáváš. Lékařka Saundra Dalton-Smith popsala v knize Sacred Rest sedm druhů odpočinku. Je to pomůcka z praxe, ne výsledek výzkumu, ale mně dává smysl. Křížem to nefunguje. Když celý den sedím u počítače a intenzivně přemýšlím, cvičení mi pomůže jen částečně a celou únavu nevyřeší. Potřebuju si odpočinout i hlavou.

Katka se skleničkou pomerančového džusu v ruce

Tohle všechno si můžeš nastavit sama. A jestli na to nechceš být sama, ve FlowSystemu si režim a plán stavíme společně, po malých krocích. Zapiš se na čekací listinu FlowSystemu.

Co dělat, když už v tom jsi?

Nejdřív ubrat, ne přidat. Když se přestane dařit, řeš režim, ne marketing. Zastav prodeje a udělej generální úklid. Vyhraď si na práci pevné okno a teprve potom stav nabídku.

Když se k něčemu musíš nutit, možná to jsou špatné věci. Rozlišuju mezi „nechce se mi“ a „nechci to dělat“.

Najdi si jednu věc, o kterou se můžeš opřít a o které víš, že zůstane stejná. Rozbourat si všechno najednou je strašně vyčerpávající.

Jiný zdroj příjmu může být etapa, ne konec. Na jedné konzultaci jsem mluvila s dlouholetou podnikatelkou ve finanční tísni, která zavírala firmu a hledala zaměstnání. Cítila se provinile, protože jí kdosi řekl, že podnikatelé jsou nezaměstnatelní. Řekla jsem jí: „Může to být přechodná fáze. Potřebuješ se trochu stabilizovat, odpočinout si, vydechnout, doplnit peníze a chvíli nemít všechny ty starosti. Neznamená to, že musíš být zaměstnaná navždy. Možná je to jenom etapa.“

Mně letos pomohl pevnější režim. Když mě pohltilo programování s umělou inteligencí, nastavila jsem si pevnější režim a našla věci, které můžu delegovat právě na ni, abych u všeho nemusela být pořád sama. Pomohlo mi taky dělat jiné věci, pracovat rukama, víc odcházet od počítače a vypínat hlavu.

Dělej něco rukama. Víc vařím a zútulňuju si domov. V září jsem si koupila nové kytky a chodím na procházky. Když jsme ještě bydleli v domku, zahradničila jsem. Najednou za sebou vidím něco hmatatelného.

Talíř s domácími tortillami na zahradě

Proč o tom píšu právě teď?

S podzimem jsme podle mě k vyhoření náchylnější všichni. Ne nadarmo připadá Světový den duševního zdraví na 10. října a Mezinárodní den povědomí o stresu na první středu v listopadu, letos 4. 11.

Jsem přesvědčená, že na podzim a v zimě nám hrozí mnohem víc než v létě. Výzkum to takhle jednoznačně neříká: v rakouské studii měli zimní depresi zhruba 2 lidé ze 100 a mírnější zimní propad nálady dalších asi 15 (Pjrek a kol., 2016). O vyhoření podle ročních období jsem data nenašla. Je to moje zkušenost.

Máme toho hodně a obzvlášť my, ženy se sníženou kapacitou, si koledujeme o vyhoření hned na několika frontách. Ve většině podnikatelského světa se workoholismus pořád ještě oslavuje a hotovo nemáš nikdy.

Jako podnikající máma můžeš vyhořet v podnikání i v mateřství. Proto je potřeba tomu věnovat ještě větší pozornost. Obzvlášť v době umělé inteligence, kdy se všechno zrychluje a tlak na nás roste.

Nejsem expertka na vyhoření a nechci se za ni vydávat. Chci mluvit o prevenci. Když si o vyhoření čtu, vidím, že přesně proti tomu stavím FlowSystem: líp řídíš zátěž, zvyšuješ odměnu, máš věci víc pod kontrolou, máš kolem sebe společenství a stavíš si podnikání v souladu se svými hodnotami.

Pokud cítíš, že k vyhoření sklouzáváš, už s ním máš zkušenost, nebo máš prostě jen pocit, že by se tě mohlo týkat, je FlowSystem skvělá prevence. Zapiš se na čekací listinu FlowSystemu.

Časté otázky

Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření?

Světová zdravotnická organizace popisuje tři znaky: vyčerpání a úbytek energie, rostoucí odstup od práce až cynismus a sníženou pracovní výkonnost. V podnikání to často vypadá tak, že večer za sebou nevidíš žádnou práci, to, co tě dřív bavilo, je ti jedno, a třetí měsíc si do plánu opisuješ stejný úkol. Přichází to postupně a začíná nadšením a přepínáním sil, ne nechutí.

Jaký je rozdíl mezi únavou a vyhořením?

Běžná únava po odpočinku zmizí. U vyhoření nestačí víkend ani pár dní volna: vyčerpání se vrací, přidává se odstup od práce a klesá výkon. Když ti nepomůže ani delší volno nebo se přidá nespavost, úzkost či beznaděj, patří to k lékaři nebo psychologovi.

Může vyhořet i někdo, koho práce baví?

Ano. Vyhoření často začíná právě nadšením a přepínáním sil. Studie na podnikatelích ukazuje, že častěji vyhoří ti, kdo podnikají z „musím“, ale nevyhýbá se to ani těm, kdo podnikají z „chci“. Sama jsem se letos dostala na hranu vyčerpání u programování s umělou inteligencí, které mě naprosto pohltilo.

Jak dlouho trvá dostat se z vyhoření?

Je to individuální a ze zdrojů, o které se článek opírá, žádná obvyklá doba neplyne. Záleží na tom, jak hluboko jsi, jak brzy ubereš a co se ti podaří změnit v režimu. Z vlastní zkušenosti vím, že pár dní odpočinku nestačí, a proto se vyplatí řešit to dřív, než zůstaneš stát.

Kdo to píše

Katka Halenka

Jsem máma tří malých dětí, koučka a byznys mentorka. Žiju s ADHD a autoimunitním onemocněním, takže na svoje projekty mám omezenou kapacitu. Po narození třetího dítěte mi došel dech a já si uvědomila, že potřebuju svoje podnikání od základu změnit. Dnes pomáhám podnikatelkám pracovat míň, vydělávat víc a mít čas a energii na to, na čem jim záleží nejvíc.Víc o Katce

Čti dál